29 ledna 2017

Malá doba ledová sevřela Evropu během pouhých měsíců


Kate Ravilious
 
© Tancrediphoto.com/Stone/Getty
K velkým zamrznutím může dojít velmi rychle

 
Pouhé měsíce - tak dlouho trvalo, aby Evropu pohltila doba ledová. Scénář, který pochází přímo z hollywoodského trháku Den poté, byl odhalen nejpřesnějšími záznamy o klimatu z paleohistorie, které kdy byly vytvořeny.

Asi před 12 800 lety, v období svrchního pleistocénu (mladého paleolitu), byla severní polokoule zasažena malou dobou ledovou, neboli „velkým zamrznutím“. Bylo vyvoláno zpomalením Golfského proudu, vedlo k poklesu kultury Clovis v Severní Americe, a trvalo asi 1 300 let.

Až dosud se předpokládalo, na základě důkazů z grónských ledových jader, že malé době ledové trvalo zhruba deset let, než nastala. Ne však podle Williama Pattersona a jeho kolegů z University of Saskatchewan v Saskatoonu, Kanadě. Skupina studovala bahenní jádro z pradávného jezera, Lough Monreagh, v západním Irsku. S pomocí skalpelu uřízly vrstvy silné 0,5 až 1 mm, každá z nich představuje až tři měsíce času. Žádná předchozí měření z tohoto období, se nepřiblížila této úrovni detailů.




Izotopy uhlíku v každém plátku odhalily úroveň produktivity jezera, a izotopy kyslíku poskytly obraz teploty a dešťových srážek. Ukazují, že na začátku velkého zamrznutí, došlo k prudkému poklesu teploty a produktivita jezera se zastavila během několika měsíců, nebo nanejvýš jednoho roku. „Je to jako kdyby se vzalo dnešní Irsko a posunulo se na Svalbard v Arktidě
, říká Patterson, který 31. října představil výsledky na konferenci BOREAS ve finském Rovaniemi.

„Je to podstatně kratší doba než to, co bylo navrhováno dříve, ale je to možné,“ říká Derek Vance z University of Bristol, VB. Hans Renssen, klimatický výzkumný pracovník na Vrije University v Amsterodamu, Nizozemí, říká, že nedávná zjištění z grónských ledových jader ukazují, že událost 
svrchního pleistocénu mohla nastat během jednoho roku až tří let. Pattersonovy výsledky potvrzují, jak říká, že to byla velmi náhlá změna.

Plátky bahna z konce velkého zamrznutí ukazují, že trvalo asi dvě století, než se jezero a klima vzpamatovaly.

Patterson říká, že náhlé klimatické spínače, jako je velké zamrznutí, zdaleka nejsou neobvyklé v geologickém záznamu. Svrchní pleistocén nastal, když se ledovcové jezero, pokrývající většinu severozápadní Kanady, vylilo z břehů a vlilo se do severního Atlantiku a Severního ledového oceánu. Tato obrovská povodeň zředila slaností poháněné mega proudy v severním Atlantiku, včetně Golfského proudu a zastavila jej. Dvě studie, publikované v roce 2006, ukazují, že totéž se opět stalo před 8 200 lety, kdy severní polokoule prošla dalším chladným obdobím.

Někteří klimatologové se domnívají, že grónský ledový příkrov by mohl mít stejný účinek, pokud by náhle roztál díky změně klimatu, ale zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) z roku 2007 dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by k tomu mohlo dojít v tomto století.

Pattersonův tým se nyní zaměřil na získání ještě přesnějších záznamů o historickém klimatu. Postavili robota, který je schopen ukrojit 0,05 mikrometrů tenké plátky podél růstových čar zkamenělých schránek mušlí, čímž docílí rozlišení menší než jeden den. „Můžeme vám dodat teploty v polovině července před 400 miliony let,“ říká. 




Zdroj článku:  Mini Ice Age Took Hold Of Europe In Just Months

---------------------------------------------------------------

[Komentář NA SEVERU: Na  téma globálních změn Vás mohou zajímat články ze Seriálu o kometách a katastrofách:


 

Žádné komentáře: